Zadávání příkazů

Už sis asi všiml, že ovlivňuješ příběh psaním příkazů, kdykoliv uvidíš výzvu, která většinou vypadá nějak takhle:

>

S touto znalostí tě pravděpodobně napadne jedna ze dvou věcí: Skvělé, můžu napsat absolutně cokoliv chci, jen tak v češtině, a příběh splní všechna má přání, nebo Skvělé, teď budu muset pochopit další odporně složitý programovací jazyk pro ovládání počítačů. To si raději půjdu zahrát Miny. Přesto ani jeden extrém není úplně pravdivý.

Ve skutečné hře si vystačíš s celkem malou množinou příkazů a ty jsou většinou v běžné češtině, takže tu není mnoho, co byses měl učit nebo si musel pamatovat. Přestože příkazová řádka může vypadat strašidelně, nenech se vylekat — měl bys vědět jen pár jednoduchých zásad.

Zaprvé téměř nikdy nebudeš potřebovat se odvolávat na něco, co není přímo zmíněné v příběhu; je to koneckonců příběh a ne hra na hádání, ve které bys měl přemýšlet, co všechno se pojí s některým náhodně vybraným objektem. Kupříkladu máš-li na sobě bundu, můžeš předpokládat, že má kapsy, knoflíky nebo zip — ale pokud se příběh o těchto detailech nikdy nezmiňuje, tak byses s nimi neměl zabývat.

Zadruhé nemusíš přemýšlet o každé myslitelné akci, kterou bys mohl provést. Pointa hry není v tom nechat tě hádat slovesa. Místo toho ti bude stačit používat relativně malý počet běžných základních akcí. Abys měl představu, co máme na mysli, tady jsou některé příkazy, jaké bys mohl použít:

Většina sloves, které potřebuješ k dokončení příběhu je ukázána výše. Může existovat pár dodatečných příkazů, které čas od času budeš také potřebovat, ale ty jsou utvořené stejným jednoduchým způsobem, jako příkazy výše.

Některé z těchto příkazů si zaslouží lépe vysvětlit. ROZHLÉDNI SE (které může být zkáceno na ROZ, nebo jen R) ukáže popis současné lokace. Tím si můžeš osvěžit paměť o tom, co tvou postavu obklopuje. INVENTÁŘ (nebo jen I) vypíše seznam všeho, co tvá postava nese s sebou. ČEKEJ (nebo Č) nechá uplynout trochu času v příběhu.